Moravskobudějovický mikroregion slavil 25 let

V pátek 17. října proběhlo slavnostní setkání současných i bývalých starostů a starostek obcí sdružených v Moravskobudějovickém mikroregionu, který byl založen před pětadvaceti lety - v roce 2000. Pět desítek účastníků a hostů včetně krajského zastupitele a předsedy podobného svazku se sídlem v Jemnici Pavla Nevrkly krátce po 15. hodině přivítala předsedkyně mikroregionu Jana Kiesewetterová. Bylo to výjimečné setkání, protože bylo nejenom o historii, ale hlavně o lidech. O těch, kteří stáli u zrodu mikroregionu, o těch, kteří ho dnes udržují, a také o těch, kteří svou prací, pomocí a srdcem tvoří život v našich obcích. 

Po skončení dvouhodinového setkání u příležitosti 25. výročí vzniku mikroregionu se všichni účastníci vydali do zámeckých koníren, kde v 17 hodin začala vernisáž výstavy obcí mikroregionu. Po úvodním přivítání všech přítomných a minutovém uctění památky všech zástupců obcí sdružených v mikroregion, kteří se 25. výročí jeho založení nedožili, přednesla předsedkyně svazku slavnostní projev. Dne 7. března 2000 se v Moravských Budějovicích konala ustavující členská schůze, která založila dobrovolný svazek obcí. Meziříčko se připojilo až 27. února 2008. O té doby mikroregion tvoří 24 obcí. 

Draci a mlha hráli s námi na schovávanou

Letošní listopadová drakiáda na Stráňkách začala s nepříliš příznivou předpovědí. Dopoledne bylo takové bezvětří, že by se nehnul ani dráček na obrázku. A po obědě se začala snášet mlha, že by i draci potřebovali mlhová světla.  I přesto jsme vyrazili v sobotu 15. listopadu do mlhy pouštět draky. Odpoledne se nakonec počasí umoudřilo a navzdory mlze začal lehce pofukovat vítr, který se postupně stal ideálním pro pouštění draků.

Barevní draci se zvedali nad Stráňky a mizeli v mlze, jako by si s námi hráli na schovávanou. Rodiče i děti nadšeně běhali po louce a radovali se z každého pestrobarevného dráčka na obloze. Někteří z nich díky mlze vypadaly, jako by se ztrácely přímo v mracích. Bylo to velké dobrodružství. Začalo se ochlazovat, a tak jsme si s nadšením dopřáli horký čaj. Nesměl chybět ani táborák, který voněl dřevem a šťavnatými klobáskami. Za své hrdinské úsilí si děti odnesly sladkou odměnu.

I přes nepřízeň počasí jsme klábosili u táboráku do pozdních hodin, a právě mlhavé počasí dodalo letošnímu ročníku zvláštní a nezapomenutelné kouzlo. Děkujeme, že jste si našli čas a vyrazili s námi na dračí dobrodružství.  

Kouzelný podzimní koutek naší vesničky

Podzim už zaklepal na dveře a příroda se pomalu ukládá k odpočinku, ale předtím nám ještě daruje svou nejkrásnější podívanou. Větřík si pohrává s korunami stromů, které se rozhoří do červena, oranžova a zlata. Nese vůni deště a mokrého listí. Sluníčko hřeje méně, ale o to víc si jeho paprsků vážíme. Podzim nás učí zastavit se, zhluboka se nadechnout a vnímat krásu procházek naší vesničkou mezi padajícími listy. Nechali jsme se inspirovat krásou podzimu a dýněmi. Při příjezdu do naší vesničky vás přivítá pohádková atmosféra. Sovička, která má tělíčko z dýně, křidélka z obilí a kukadla z květů slunečnice. Veselá slečna žabička i mazaný lišák.

U čekárny jsme vytvořili malý kouzelný koutek, kde jsme z palet a balíku slámy vyrobili malý gaučích, na kterém pohodlně sedí dýňový pan Arašíd. Na hlavě má klobouček z květináče, na ruce bílé rukavičky a hůl. Společnost mu dělá malovaná sovička a kačenka. V příjemné atmosféře šustí listí kukuřice, se kterou si hravě pohrává rošťák větřík. Nesmí chybět ani hravá strašidýlka, z jedné strany černý pavouk s vyceněnými zuby, obříma očima a pořádným křížem na zadečku, z druhé veselý komár s obřím sosákem a vykulenýma očima, který se chystá vás lehce sosnout. V trávě číhá krokodýl na usměvavou housenku. Uprostřed této pohádkové směsice je zahrádka plná podzimních květin hravých barev, která láká k zastavení.   

Procházka pokračuje do vsi, kde světélkující dekorace dodává vesničce kouzelný a mírně tajemný nádech. Na stromě se třepotá duch vyrobený z prostěradla na světelné houpačce, který nahání letícího netopýra a nedaleko se vyjímá malovaná dýně posetá dýňovými oky. Přijďte se zastavit, nechte se okouzlit a nasát podzimní atmosféru naší vesničky. 

Kouzelné podzimní odpoledne plné strašidelné zábavy

                Podzim je ideálním obdobím pro tvoření s dětmi. Příroda nabízí pestré barvy, listí pod nohama šustí a všude kolem nás se objevují dýně, které nám vypěstoval místní pěstitel. Dýňové tvoření je skvělou příležitostí, jak strávit společný čas, rozvíjet dětskou kreativitu a užít si radost z vlastnoručně vyrobených dekorací.

V sobotu 11. října odpoledne jsme se sešli v průjezdu obecní budovy, který jsme proměnili v pravé podzimní království. Na strop jsme zavěsili pavučinu ze světýlek a v jejím středu se hrdě tyčil obrovský pavouk, který budil respekt i nadšení. Nad našimi hlavami prolétával duch, vyrobený ze starého prostěradla, a z okna vylétali netopýři zachycení v pavučině, která jako by tam rostla sama od sebe. Atmosféra byla kouzelná, ale přitom přívětivá, přesně taková, jakou si děti na podzimní tvoření zaslouží.

Jakmile si děti prohlédly výzdobu a trochu se rozkoukaly, s nadšením se chopily nářadí a pustily se do práce. Malí tvůrci vyřezávali dýně, dlabali jejich vnitřky a malovali strašidelné obličeje. Některé se smály, jiné děsily, a pár z nich vypadalo jako opravdoví dýňoví kouzelníci. Každá dýně byla originál a dětičky na své výtvory byly patřičně hrdé. Do tvoření se zapojily i maminky, které rozhodně nezůstaly pozadu. Vytvořily nádhernou dekoraci se slunečnicemi, která rozzářila celý prostor. Nechyběl ani originální výtvor v podobě hlavy Minnie vyřezané z dýně, ten si získal obdiv malých i velkých návštěvníků. Velkou radost dětem udělalo i malování na obličej, o které se postarala nadějná výtvarnice Natálka Nevoralová.

Za své snažení malí umělci dostali zaslouženou sladkou odměnu, a protože k podzimu patří i posezení u táboráku, zakončili jsme den u praskajícího ohně s klobáskami a teplým čajem. Vůně klobásek i dřeva vytvořily krásnou tečku za podařeným odpolednem, na které budeme dlouho vzpomínat. Díky vám měla akce tu správnou atmosféru, kterou si poneseme i do dalších podzimních dnů.

Barevné odpoledne plné fantazie

Sešli jsme se v sobotní barevné odpoledne 20. září 2025, kdy podzim ukázal svou nejkrásnější tvář plnou teplých barev, vůně listí a klidné atmosféry. Na stolech nechyběly barevné javorové listy, slunečnice, kaštany, žaludy, větvičky, jeřabiny, dýně ani nejrůznější sušené trávy a tvořivé potřeby.

Maminky se s chutí pustily do vyrábění věnců nebo proutěných srdíček. Fantazii se meze nekladly a výsledky byly opravdu krásné, každý výtvor byl originál a vznikal s radostí a trpělivostí. Nechyběla ani příjemná atmosféra, vůně podzimního občerstvení a maminky si mohli popovídat u šálku dobré kávičky.

Dětičky se proměnily v designery a s nadšením se pustily do malování i zdobení sádrových odlitků oblíbených postaviček, které se během chvilky objevovaly ve všech možných podobách – barevná, veselá, podzimní i trochu strašidelná. Po tvoření si ratolesti odpočinuly a proběhly se venku, kde si užily sluneční paprsky podzimu. Krátká pauza jim dodala novou energii, a pak přišlo překvapení. Caparti si mohli vyrobit vlastní cukrovou vatu. Dítka byla nadšená, sledovala výrobu cukrové vaty s rozzářenýma očima a poté si každé mohlo vyzkoušet, jak vatu točit. Sladká odměna jim vykouzlila úsměv na tváři.

Děkujeme všem, kteří se podzimního tvoření zúčastnili, a zvláště Petře Nevoralové, která tvoření připravila. Ukázalo se, že i obyčejné podzimní odpoledne se může proměnit v krásný společný zážitek – když je chuť být spolu a tvořit.

První krůčky mezi nás

Vítání občánků je krásnou tradicí, při které společně s rodiči a blízkými oslavujeme příchod nového života a symbolicky přijímáme děti mezi obyvatele naší malé vesničky. Letos jsme se sešli v pátek 19. září 2025 v odpoledních hodinách, abychom přivítali naše nejmenší obyvatelky obce Meziříčka.

Slavnostní chvíle zahájila starostka obce Alena Pelánová, která nejprve srdečně přivítala holčičky: Anastázii, Amálii a Báru, jejich rodiče i babičky, které je přišly v tento výjimečný den doprovodit. Ve svém proslovu vyzdvihla nejen radost z narození každého děťátka, ale i důležitost rodiny, protože životy našich dětí jsou pokračováním životů našich a našich předků. Také poděkovala rodičům za jejich lásku a péči, s níž provázejí děti na jejich první životní cestě. Děvčátkům popřála, ať je provází zdraví, štěstí a nekonečné množství lásky.

Slavnost obohatila kronikářka Emilie Kašíková, která přednesla dojemnou báseň věnovanou dětem a jejich rodičům. Poté následovalo slavnostní zapsání dětí do pamětní knihy obce. Každé děvčátko bylo symbolicky zařazeno mezi občánky naší vesničky. Maminky obdržely kytičku jako poděkování za lásku a péči, kterou svým dětem denně věnují a holčičky dostaly drobné dárky. Nechybělo ani společné focení, aby si každý mohl odnést nejen vzpomínky, ale i krásnou památku v podobě fotografií.

Všichni přítomní byli pozváni ke společnému pohoštění. U kávy, čaje a drobného občerstvení panovala pohodová atmosféra, ve které si rodiče mohli popovídat, sdílet své zkušenosti a prožít společně tento výjimečný okamžik.

Děkujeme všem, kteří se této slavnosti zúčastnili a udělali si čas na takto milé setkání. Novým občánkům přejeme do života mnoho zdraví, štěstí, lásky a krásných chvil prožitých v naší vesničce, která je pro ně domovem.

Sportovní tečka za prázdninami!

Dva měsíce plné slunce, zážitků, volna a odpočinku uplynulo jako voda. Ať už jsme prázdniny strávili u moře, na horách, u babičky nebo na táboře s příchodem září však přichází čas se s nimi rozloučit a opět vklouznout do školních lavic. Loučení s prázdninami bývá často trochu smutné, a tak jsme se rozhodli se s nimi patřičně rozloučit.

Sešli jsme se v sobotu 30. srpna na hřišti, abychom společně uzavřeli léto a přivítali nový školní rok. Připravili jsme si pro děti různé sportovní disciplíny – skok do dálky, trakař, kopání na bránu, biatlonová střelba, ale i plíživý tunel nebo přeskok přes švihadlo, slalom, rybolov nebo ping pong. Nejprve si děti trasu proběhly sami nebo s rodiči. Velmi oblíbenou disciplínou se stala hra na trakař – jeden šel po rukou, zatímco ho druhý držel za nohy.

Caparti byli nadšení utvořili dvojice a závod mohl začít. Zúčastnili se i ti nejmenší. Další pak byly kuželky, kde jsme hráli s dětmi turnaj. Nesměly chybět ani balíky slámy, které jsme sestavili do překážkové dráhy. Atmosféra byla skvělá, soutěžilo se s nadšením a největší odměnou pro nás byl smích dětí. Pro všechny účastníky byly připraveny sladké odměny. Po splnění všech úkolů jsme se posilnily srnčím guláškem a lahodným mokem. Počasí nám opravdu přálo, a proto jsme se zdrželi u ohýnku s voňavými klobáskami do pozdních nočních hodin. Děkujeme všem, kteří se zúčastnili a strávili s námi pohodové odpoledne, na které budeme dlouho vzpomínat.

Hurá, prázdniny v Meziříčku!

Konečně přišel dlouho očekávaný okamžik – prázdniny! Po měsících učení, domácích úkolů a ranního vstávání jsme si mohli konečně odpočinout, načerpat energii a zažít spoustu dobrodružství. Letní prázdniny jsme oslavili jejich přivítáním v sobotu 28. června. Sešli jsme se po 16 hodině na hřišti. Po vzájemném přivítání jsme se vydali na šifrovací stezku kolem Holého kopce. Hra měla prověřit poznávání stromů podle listů, stopy lesních zvířat, ale i jejich mláďat.

Součástí stezky byly šifrovací karty, které děti doplňovaly podle zadání jednotlivých úkolů. Bylo krásné letní počasíčko, a protože pražilo sluníčko, vzali jsme si s sebou i vodní spršku, kterou se caparti rádi orosili. Výlet v přírodě nám umožnil zhlédnout pestrobarevnou květinovou směs, která vábila několik druhů motýlků.

Po návratu na hřiště jsme se osvěžili lahodným mokem a srnčími řízečky. Po vydatném posilnění se dětičky vykoupaly v napuštěných vanách s vodou. Poté se caparti přesunuli na asfaltové hřiště, kde si zahráli nohejbal a jiné míčové hry. Nechyběl ani malířský koutek, ve kterém vznikla nádherná obrázková plátna. Po setmění jsme si opékali klobásky a klábosili do pozdních nočních hodin.

Dětský den na Březové

Letošní dětský den jsme oslavili trochu netradičně, a to výletem do Resortu Březová u Rokytnice nad Rokytnou. Sešli jsme se v sobotu 31. května po deváté hodině u obecního úřadu, kde jsme s dětmi a rodiči nasedli do autobusu, který nás odvezl k Resortu. Je to zážitkový areál zaměřený na děti a mládež. Nachází se uprostřed přírody, obklopen lesy a rybníky. Před vstupem do areálu jsme si rozdali vstupenky a děti se rozeběhly na různé atrakce.

Dětičky si mohli vyzkoušet své limity na různě obtížných trasách v korunách stromů, pod dohledem vyškolených instruktorů. Bylo neuvěřitelné sledovat, jak jsou caparti odvážní. Oblíbená byla i lezecká stěna, kde si děti prověřili svoji mrštnost. Také mohli navštívit fantasy svět inspirovaný Harry Potterem, Pánem prstenů nebo dobrodružstvím pirátů. Lákadlem pro děti byly pirátské ostrovy i rybník, na kterém byl vor upevněný lanem. Po tažení lanem se vor přepravil z jedná strany na druhou. Po útoku královského námořnictva se objevil gejzír vody od dopadajících dělových koulí z kanónu.  

Oblíbenou atrakcí byly vzduchové trampolíny, kde se všichni opravdu vyřádili. Navštívili jsme i Zakleté město, které bylo potřeba zachránit. Mezi balvany se skrývala malá dřevěná chaloupka, ve které přebývala čarodějnice. Poté jsme se přesunuli do Strašidelného muzea, které bylo pečlivě střeženo laserovými paprsky. Nakonec jsme vstoupili do útrob nejmohutnější věže a procházeli jsme mučírnou, tajnou alchymistickou pracovnou nebo přes sklepení až do klenotnice.

Počasí nám opravdu přálo, a tak jsme se domů vraceli s krásnými vzpomínkami plnými zábavy, smíchu a nových zážitků. 

Výlet seniorů do Telče

Letošní setkání našich seniorů proběhlo v sobotu 17. května, které je už páté v pořadí. Sešli jsme se po jedenácté hodině u obecního úřadu, kde starostka obce Alena Pelánová všechny přítomné srdečně přivítala a seznámila s připraveným programem. I letos jsme se vydali na výlet. Tentokrát do blízké Telče, kde jsme navštívili Panský dvůr Telč.

Nejdříve jsme navštívili restauraci, která se nachází přímo na nádvoří Panského dvora. Při vstupu nás přivítala milá obsluha, která nás zavedla k našemu stolu. Přijeli jsme ochutnat české jídlo s moderním nádechem z regionálních surovin, které nás mile překvapilo. Krásné prostředí industriálního stylu restaurace na nás působilo příjemným dojmem, a tak jsme si před dalším programem popovídali. Následovala prohlídka Panského pivovaru Telč, který byl založen na podzim roku 2019 a je součástí obnoveného areálu. Při vstupu nás přivítal místní sládek, který nás seznámil s historií poctivého řemesla, které se v Telči provozovalo již od 16. století. Součástí prohlídky je i ochutnávka lahodných moků, které zde vaří. Poté jsme přešli přes nádvoří do infocentra, kde jsme si dali zasloužené kafíčko se zákuskem. 

Dále nás čekala prohlídka celého areálu, které se ujala Alena Bukvajová. V bývalých stájích Panského dvora jsme navštívili expozici starých zemědělských strojů, u kterých si naši senioři zavzpomínali na časy, kdy se na strojích pracovávalo. Poté jsme přešli do expozice rybníkářství, kde jsme si prohlédli sladkovodní ryby a mnoho zajímavostí o jejich původu. Poslední expozicí bylo lesnictví, kde jsme mohli vidět pozoruhodný přehled našich dřevin. Také jsme procházeli kolem obřích loutek, které vznikly při Letní divadelní dílně. Navštívili jsme lanové centrum, které se nachází v bývalé stodole, kde si děti i dospělí mohou prověřit své lezecké dovednosti. Nechybí zde ani prostory pro pořádání různých akcí. Naši prohlídku jsme zakončili návštěvou Smyslové zahrady plnou voňavých bylin a květin.

Čistá Vysočina

Také Meziříčko se zapojilo do XVI. ročníku akce „Čistá Vysočina“, tedy úklidu veřejného prostranství v Kraji Vysočina. Sešli jsme se v dubnovou sobotu odpoledne u zastávky autobusu a rozdělili jsme se do skupinek. V okolí naší obce jsme uklízeli nepořádek kolem příjezdových silnic do Meziříčka, kde nám je ve struhách zanechali projíždějící řidiči a cyklisté.  

Letos jsme naštěstí nasbírali pohozených „pokladů“ jen pomálu, převažovaly plastové, plechovkové a cigaretové obaly. O odvoz nasbíraného odpadu se postarali zaměstnanci Krajské správy a údržby silnic Vysočiny. Děkujeme všem ohleduplným řidičům a cyklistům, kteří si své odpadky ukládají do nádob k tomu určených. Vždyť zodpovědnost a ohleduplnost nejenom k sobě, rodině, okolí, ale i k naší přírodě, by měla být samozřejmostí pro každého z nás.

Filipojakubská noc v Meziříčku

V loňském roce jsme obnovili tradici stavění máje na čarodějnice. V neděli před pálením čarodějnic se sešli chlapi, aby mohli vyrazit do obecního lesa pro májku. Převezli ji na hřiště, kde se očistila od kůry a děvčata ji krásně nazdobila barevnými pentlemi. Ve středu 30. dubna jsme se sešli po 17. hodině na hřišti a ruční stavění májky mohlo začít. Chlapi si vše připravili a na první dobrou ji postavili. Veliká pochvala všem zúčastněným! Mezitím děvčátka a ženy připravily krásnou čarodějnici, kteoru připevnily na kůl, abychom ji mohli postavit na vatru. Po menším oddechu a posilnění lahodným mokem jsme se přesunuli na Stráňky, kde na nás čekala hromada klestí, kterou celá vesnice celý rok pečlivě připravovala. Děti si krátily čas před odletem hrou na honěnou, přetahováním lanem nebo skákáním přes balíky slámy.

Byl krásný hřejivý večer, který jsme započali opékáním klobásek a lahodným mokem. Nejprve jsme na hromadu umístili čarodějnici a po dvacáté hodině jsme zapálili vatru. Počasí nám opravdu přálo, a tak halda krásně hořela. Všichni jsme s údivem pozorovali plápolání ohně a s napětím čekali na upálení té naší čarodějnice. V dřívějších dobách tyto ohně symbolizovaly nejenom upalování čarodějnic, ale také loučení se zimou a vítání jara.

Na přání dětí jsme si připravili strašidelnou stezku odvahy. A protože máme i menší capartíky, tak jsme připravili ještě okruh bez strašidel. Všechny dětičky stezku úspěšně dokončily a za svou odvahu dostaly sladkou odměnu. Večer se opravdu vydařil a posezení u táborového ohně trvalo do pozdních nočních hodin.

Velikonoce v naší obci

Velikonoce už byly za rohem a čekaly, až u nás v Meziříčku přivoláme jaro hravým tvořením z různých přírodních materiálů. Velikonoční vyrábění je mnohdy skvělý způsob, jak recyklovat běžné materiály. Sešli jsme se v sobotu 5. dubna po 15. hodině s dětmi i dospělmi, kteří si chtěli vychutnat pohodovou atmosféru a odnést si domů vlastnoručně vyrobené velikonoční dekorace. Pod vedením Petry Nevoralové, která si tvoření připravila, dětičky ozdobily vajíčka různými výtvarnými technikami a vytvořily krásné pestrobarevné kraslice. Malí umělci využili své kreativity i na barevných papírech, které nazdobili do různých velikonočních tvarů dle své fantazie, případně použili natištěné vzory. Oblíbené také bylo využití různobarevných provázků, které vrstvili na papír či kraslice. Z přírodních materiálů nemohlo chybět ani březové dřevo, ze kterého jsme připravili podložky. Z překližky vymalovali zajíčky, které tavnou pistolí připevnili k podložce. Aby zajíčkovi nebylo smutno, dali na podložku hnízdečko, do kterého umístili různobarevné kraslice. Zajíček je zvyklý na les, a proto jsme na podložku přidali i lesní mech.

Dalším výrobkem byli dřevění zajíčci, které jsme vyrobili z dřevěných kostek různých velikostí. Ty nám vytvořili tělíčko, kam děti připevnily dřevěná ouška a do tlapek nalepily mrkvičku ze dřeva. Aby kostky oživili, namalovali umělci zajíčkům i očka s pusinkou a na čumáček použili různě barevná nalepovací srdíčka. Za svá umělecká díla dostali umělci sladkou odměnu. Zákusky nejenom ke kafíčku napekla Petra Nevoralová. Velké poděkování patří všem, kteří mezi nás přišli a svou kreativitou přispěli k nádherným výtvorům. Všichni pracovali s nadšením a naší odměnou byly spokojené obličeje malých i velkých účastníků tvořeníčka. 

A abychom měli také letos tu správnou jarní a velikonoční náladu i při procházkách po naší vesničce, umístili jsme na různých místech Meziříčka výzdobu z OSB desek, které jsme rozřezali do různých tvarů a oživili je jarními barvami. Například pod hřištěm se tak objevili velikonoční zajíčci sbírající do košíčku mrkvičky, u rybníka "kokrhal" velikonoční kohout s pestrobarevným ocasem a spolu s ním hlídala žlutá kuřátka na hnízdě sedící starostlivá kvočna.

Tříkrálová sbírka

Také v letošním roce jsme se v Meziříčku zúčastnili Tříkrálové sbírky, která pomáhá prostřednictvím Oblastní charity Třebíč lidem v našem okolí. Peníze poskytují individuální pomoc lidem v těžké životní situaci, podporují mobilitu v terénu pro Charitní záchrannou síť a zkvalitňují sociální služby. Koledníci se vydali na cestu jednu lednovou sobotu v odpoledních hodinách, aby mohli přinést boží požehnání do nového roku, letáček s informacemi a malé cukříky jako dárek. Tři mudrcové se zapečetěnou kasičkou chodili dům od domu, aby občané Meziříčka mohli odstartovat nový rok dobrým skutkem, přispět na pomoc lidem v nouzi a přinést naději na nový začátek. I v letošním roce se podařilo vybrat více než v roce předchozím, a to celkovou částku 4 980,- Kč. 

Děkujeme malým i velkým koledníkům, kteří věnovali svůj čas na pomoc druhým a rozdávali lidem radost a požehnání. Ale také děkujeme všem dárcům, kteří přispěli na letošní Tříkrálovou sbírku, za vlídné přijetí. 

Přivítání nového roku na hřišti

Ani jsme se nenadáli a nový rok byl tady! Oslavy příchodu nového roku patří mezi nejstarší svátky. Patří k nim i různé zvyky nebo předsevzetí a také hodnocení toho starého, kdy každý přemýšlí, jaký byl. Zároveň doufá, že ten právě začínající bude alespoň o trochu lepší, než byl ten předešlý. Abychom i my v Meziříčku mohli náležitě vklouznout do nového roku, sešli jsme se v podvečer 1. ledna na hřišti a oslavili jeho příchod novoročním ohňostrojem již potřetí. Nejprve přivítala všechny přítomné starostka obce, aby krátce zhodnotila loňský rok a poděkovala každému, kdo pro obec vykonává jakoukoli práci a i těm, kteří se podílejí na rozvoji obce. také vyslovila přání, aby se každý alespoň trochu zapojil do života v Meziříčku, abychom společně vytvořili lepší a příjemnější místo pro nás i naše děti a budoucí generace.

Poté následovalo nebeské světelné divadlo, které rozsvítilo nejen oblohu, ale i naše srdce. Při pohledu na pestrobarevnou škálu barev a tvarů se každému tajil dech. A protože byl opravdu mrazivý a mlhou zastřený večer, rozdělali jsme táborák a opékali jsme voňavé pochoutky. Pro zahřátí jsme si pod pergolou dali horký čaj nebo kořením provoněný svařáček a pro odvážlivce bylo připraveno i něco ostřejšího. Byl to kouzelný večer, který jsme strávili s přáteli u táboráku a za zvuku praskání ohně jsme naslouchali vyprávění příběhů pamětníků obce do pozdních večerních hodi.